Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

O NÁS V MÉDIÍCH

V zemi kol a emancipace

Marianne | 19. 10. 2017 | Rubrika: Rodina na cestě

Když se řekne Česko, nevybaví se Holanďanům Jaromír Jágr nebo vepřo knedlo zelo, ale překvapivě Pat a Mat. Jak se rodině žije v zemi, kde na sedmnáct milionů obyvatel připadá sedmnáct milionů kol, Marianne prozradila Hana Schenková.

Pat a Mat se tu jmenují Soused a soused, a protože Nizozemci kutilství zrovna neholdují, mají seriál komentovaný.,A jej tou' je pojem, seženete tu i pohledy nebo sušenky Pat a Mat," vypráví Hana Schenková, která žije v nizozemském Delftu přes dvacet let.
"V Česku jsem vystudovala anglistiku, což bylo v 90. letech dost ojedinělé. A pak jsem přijela do Nizozemí, kde to zvládal každý druhý, byl to šok." Holanďani obvykle mluví plynule nejen anglicky, ale i německy. "Je to národ obchodníků, znalost dalších jazyků vnímají jako hodně důležitou, angličtina a němčina jsou pro ně klíčové. Zajímavé je, že strukturovaně se děti začínají učit jazyk zhruba až od dvanácti let, což je v porovnání s Českem pozdě. Ale třeba pořady v televizi bývají v původním znění s titulky, angličtina se tu na lidi valí ze všech stran," popisuje Hanka zdejší bezbolestný přístup k výuce jazyků. Nizozemci také moc rádi cestují, narazíte na ně po celém světě. "Kromě cyklistiky milují kempování a rádi poznávají nové kultury, je to malá země. Možná to souvisí s tím, že dřív byli námořní velmoc a cestování mají prostě v krvi. A vlastně je to i trochu nutnost, kdyby o prázdninách zůstalo všech sedmnáct milionů doma, nebylo by tu k hnutí," zamýšlí se Hanka.

Joint na ulici? Nikdy!
Na životě v Nizozemí se jí nejvíc líbí klid. "Místní jen tak něco nevyvede z míry, třeba na děti se tu nekřičí, mají úplně stejný prostor vyjadřovat se ke všem tématům jako dospělí. Češi si někdy myslí, že jsou zdejší děti nevychované, výchova tu ale má jen jiná pravidla, děti se vedou k samostatnosti." Podle Hanky Schenkové nejsou místní zdaleka tak liberální, jak si někdy myslíme. "Zažitá představa je, že se tu na ulicích kouří marihuana. Ale ten rozruch dělají spíš cizinci, běžného Holanďana moc kouřit neuvidíte," popisuje svou zkušenost. Nadšená je i ze zdejšího vzdělávacího systému. "Škola začíná už od čtyř let. Děti nenastupují 1. září, ale v den čtvrtých narozenin. Je to spíš taková škola hrou, jsou hodně venku."

Holandský krkavec?
Hana Schenková pracuje v Českém centru a její mateřská prý probíhala v klasicky nizozemském stylu. "Byla jsem doma jen čtyři měsíce. Ve chvíli, kdy máte děti, vám musí zaměstnavatel nabídnout zkrácený úvazek. Kojila jsem a půlku pracovní doby trávila odstříkáváním, ale neměnila bych. České kamarádky se pohoršovaly, ale já svou profesi milovala, neuměla jsem si představit, že bych o ni přišla." První roky s dětmi byly hodně hektické, ale když se chce, všechno jde. "Holandští muži jsou mnohem víc zvyklí podílet se na chodu domácnosti. Na druhou stranu emancipace má i svá úskalí, třeba když jste těhotná, nikdo vás sám od sebe nepustí v tramvaji sednout. Musíte si říct," popisuje Hanka rozdíly mezi mentalitami. Do Čech se pravidelně vrací, vždy se těší na opékání špekáčků. "Je to zážitek pro celou rodinu, otevřený oheň je totiž v Nizozemí zakázán. A těšíme se i na řízky. Holandské národní jídlo jsou šťouchané brambory se zelím a k tomu něco jako kabanos. Naštěstí je to tu hodně multikulti, kdyby člověk měl přežít jen na holandské kuchyni, asi by dlouho nevydržel," směje se.

***

VIZITKA

Hana Schenková vede České centrum v Rotterdamu, kromě toho je ale i prezidentkou Eunicu, sdružení evropských institutů. České centrum mimo jiné podporuje naše designéry na maastrichtském Fashionclash, Hanka je pyšná i na nedávnou retrospektivu Jana Němce na festivalu v Rotterdamu.

 

      

---

Marianne | 19.10.2017 | Rubrika: Rodina na cestě | Strana: 138 | Autor: Petra Šroubek Pohlová


Naši partneři

DOPORUČUJEME:


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 





PARTNEŘI: