Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

TISKOVÉ ZPRÁVY

Trienále designu a architektury 2019: Broken Nature: Design Takes on Human Survival Česká účast: projekty Out of Power Tower a Lithopia

1. března 20109 – 1. září 2019, Palazzo dell’Arte, Vialle Emilio Alemagna 6, Miláno Společná tisková zpráva Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Českých center, 6. března 2019

XXII. ročníku mezinárodní výstavy milánského trienále „Broken Nature: Design Takes on Human Survival“ se Česká republika účastní po padesáti letech, organizací účasti bylo Ministerstvem kultury ČR  pověřeno Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM). Kurátorka Iva Knobloch z UPM pro letošní ročník oslovila dva tvůrčí týmy. Významný podíl na organizaci a zajištění české účasti má České centrum Milán. Slavnostní zahájení proběhlo za přítomnosti italského prezidenta Sergia Mattarelliho, Hany Hubáčkové, velvyslankyně ČR v Římě, Heleny Koenigsmarkové, ředitelky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, a autorů obou projektů. Parterem české expozice je Galerie Zdeněk Sklenář Prague.

 Česká účast 2019 na Trienále designu a architektury v miláně

Česká republika se účastní prestižní mezinárodní expozice Trienále designu a architektury
po padesátileté odmlce. Tato mezinárodní akce vznikla po první světové válce s cílem podpořit spolupráci mezi státy a národy v oblasti designu, užitého a volného umění a architektury. Prezentaci jednotlivých států vždy zajišťovaly oficiální státní instituce a také letošní účast České republiky zajistilo Ministerstvo kultury ČR, které organizací české účasti pověřilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Důležitou organizační základnu pro celou akci představovalo České centrum Milán, bez něhož by nebylo možné uskutečnit účast České republiky v dané šíři a rozsahu.

IVA KNOBLOCH, KURÁTORKA UPM:

„Tato účast je důležitá nejen z hlediska státní reprezentace, ale i z hlediska toho, že přispíváme vlastním pohledem a interpretací k tématu „Broken Nature“ – narušená příroda. Doporučuji všem trienále navštívit, v budově trienále jsou soustředěné různé postoje reflektující kulturní, ekonomické, politické a sociální prostředí jednotlivých zemí tohoto světa. Tento mnohohlas je úchvatný a je velmi podstatné, že český hlas v něm zní také.“

Česká expozice patří dvěma projektům: Out of Power Tower a Lithopia. Oba kriticky reagují na problém kolonizace nerostného bohatství. Projekt Ouf of Power Tower Krištofa Kintery a jeho týmu reflektuje strmě vzrůstající, nezastavitelnou spotřebu energie, vyčerpání minerálních zdrojů, které jsou skryté v bateriích. 4,2 m vysoký objekt z vybitých baterií s příznačným názvem Out of Power Tower fyzicky zpřítomňuje apokalyptickou krajinu, kterou zanechává drancující přístup člověka ke svému prostředí. Krištof Kintera a jeho tým baterie dále zpracovávali, rozřezávali, zkoumali jejich útroby. Kontrast reklamního blyštivého povrchu baterií, kterými výrobci lákají konzumenty, s jejich vyhořelým vnitřkem poukazuje na to, že šťastný civilizační komfort je vykoupen devastací země a jejího podloží. Out of Power Tower je i metaforou chování technologií jako přírodního vitálního organismu, jehož bujení prorůstá do lidského života.

Druhý projekt ukazuje na sedmi obrazovkách slunný den v Lithopii. Chování Lithopanů je na první pohled zvláštní. Rozmáchlá, dlouhotrvající gesta, obrovská objetí. Veškerý život v Lithopii totiž sledují satelity a Lithopané před tváří satelitů uzavírají své smlouvy, sňatky, přátelství. Kontakty se automaticky zanášejí do blockchainu a každý společenský kontakt je tak v Lithopii digitálním  kontraktem. Lithopia je příkladem toho, jak technologie mění chování a myšlení lidí.  Všudypřítomný 3D tisk – Lithopané mají 3D tiskárnu v každé domácnosti – ovlivňuje jejich řeč a hudbu, tisknou vše včetně kryptoměny, LiCoinu. 3D tiskárna je v Lithopii nejoblíbenějším hudebním nástrojem. Hraje i jejich hymnu – Carmagnolu, první revoluční i kontarevoluční píseň. Polyekránová projekce na sedmi obrazovkách tak podává parodický obraz „smart village“, chytré vesnice a jejích sice alternativních, ale satelity kontrolovaných obyvatel.

SIMONA CALBOLI, ČESKÉ CENTRUM MILÁN: 

České centrum Milán se příprav na mezinárodní výstavě milánského trienále účastní poprvé a jeho role vyplývá z přirozené podstaty Českých center. Jsme teritoriálním partnerem a v Miláně jsme se snažili vytvořit pro realizační týmy, UPM a kurátorku Ivu Knobloch zázemí. Pevně věřím, že letošní trienále je začátkem dlouhodobé a úspěšné spolupráce, která umožní českou účast i na dalších ročnících této prestižní výstavy.“ 

Z HISTORIE TRINEÁLE

Milánské Trienále designu a architektury patří k nejstarším mezinárodním přehlídkám svého druhu. Nejprve se tyto prezentace konaly v Monze, posléze byly přeneseny do Milána. Česká republika se účastnila již od prvního ročníku v Monze v roce 1923, excelovala na každém ročníku až do roku 1947. Ceny si odnesli například Ladislav Sutnar, Josef Sudek nebo František Tröster. Po odmlce způsobené studenou válkou navázalo Československo v roce 1957 sklářskou expozicí
a účastnilo se až do roku 1968, kdy zaujalo expozicí pracovních nástrojů Petra Tučného. Normalizační poměry pak účast československých designérů, umělců a architektů na milánském trienále zcela zrušily. Po padesáti letech se Česká republika opět účastní této významné mezinárodní přehlídky, jež má tentokrát závažné globální téma.

Záštita: Ministerstvo kultury ČR

Organizátor české účasti: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Partneři: Česká centra / České centrum Milán, Galerie Zdeněk Sklenář Prague

Kurátor: Iva Knobloch

Tým Out of Power Tower: Krištof Kintera a tým, Rastislav Juhás, Josef Frühauf, Richard Wiesner, Matěj Al Ali, Martina Nosková

Tým Lithopia: koncept Denisa Kera a Petr Šourek, režie Petr Šourek, designer Eva Holá, kamera Jan Hrdý, střih Miloslav Holman, instalace a 3D tisk Swetja, blockchain development Denisa Kera a Yair Reshef, satelitní snímky Mateusz Kraiński, Michal Krásl, Ivan Zelenka, Libor Ščerba, Dan Dittrich, Eva Čechová, Dan Šváb, Barbara Humel, Justin Svoboda, Radim Klásek, Vojtěch Bárta, Roman Trochta, Zdeněk Žatečka, Olga Vincencová, Alice Šourková, Ivana Runštuková, Marie Johnson, Petra Brodská

www.czechcentres.cz 

www. upm.cz

Kontakty pro novináře:

Česká centra: Oddělení strategie a marketingové komunikace

Petra Jungwirthová, tisková mluvčí, M: 725 890 030, E: jungwirthova@czech.cz; komunikace@czech.cz; T: 234 668 237, 234 668 241, 234 668 251

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Radka Potměšilová
, potmesilova@upm.cz, M: 736737266

ČESKÁ CENTRA

Česká centra jsou agenturou Ministerstva zahraničních věcí pro propagaci České republiky v zahraničí. Na mezinárodním poli prosazují zejména české kulturní a kreativní průmysly a zaměřují se také na oblast vědy, výzkumu a inovací. Síť českých center působí ve 24 velkoměstech na třech kontinentech. Ročně pořádají více než 2300 akcí ve světě, které osloví přes 2,8 mil. zahraničních návštěvníků.

UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUSEUM V PRAZE

Uměleckoprůmyslové museum v Praze od roku 1885 v českém i mezinárodním kontextu shromažďuje, zpracovává a uchovává minulost a současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu pro budoucnost. Jeho hlavním předmětem činnosti je provádět základní a aplikovaný výzkum v oblasti dějin českého a zahraničního užitého umění, designu, knižní kultury, fotografie a oděvní tvorby. Muzeum odborně spravuje a vědecky zpracovává umělecké sbírky a výsledky své vědeckovýzkumné práce prezentuje prostřednictvím odborných publikací, výstav a expozicí, přednášek a dalších kulturně-výchovných akcí.

 

tisková zpráva v pdf:



Naši partneři

DOPORUČUJEME:


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




PARTNEŘI: