Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Novinky

Letošní vítěz Ceny Jindřicha Chalupeckého Mark Ther na tvůrčí rezidenci ve Stockholmu

České centrum Stockholm, Institut umění – Divadelní ústav ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR za podpory Velvyslanectví ČR ve Stockholmu pořádají první tvůrčí pobyt v oblasti vizuálního umění a ve WIP: Konsthall ve Stockholmu. Vítězem první výzvy se stal letošní vítěz Ceny Jindřicha Chalupeckého Mark Ther.

Od 25. dubna do 6. května 2012 bude český umělec Mark Ther tvořit ve Stockholmu. Součástí rezidence je následná dvoutýdenní výstava ve WIP: Residence, která je součástí WIP: Konsthall s vernisáží dne 3. května 2012 od 16:00 do 20:00. Vítězný projekt Marka Théra je zaměřen na sledování zvukové podoby švédského jazyka a stockholmského nářečí, jenž bude reflektovat v krátkých videích. 

Součástí večera v  otevřeném ateliéru bude diskuse s autorem a ukázka jeho prací. Jeho práce pro finále CJCH i předchozí díla Marka Thera vyvolávají silné kontroverze a zájemci mají možnost o těchto dílech s autorem hovořit. Autor během večera představí svá videa, zdroje inspirace a výsledek své tvorby během rezidence ve Švédsku.

Ateliéry wip:konsthall byla založena v roce 2007 s cílem vytvoření místa pro dialog mezi výtvarnými umělci a odbornou veřejností.  Program sestavují umělci sdružení pod hlavičkou wip:sthlm a jimi pozvaní hosté, pro které je společným jmenovatelem work-in-progress.  

Místo: WIP:Konsthall - Årsta Skolgränd 14 BD - 117 43 Stockholm

Termín výstavy: 3.5. – 14.5.2012, vernisáž a setkání s umělcem 3.5.2012 od 16:00 do 20:00

Otevírací hodiny instalace Marka Thera ve WIP:Residence: 4.5., 7.5., 9.5., 10.5.,11.5.,13.5. a 14.5.2012 14:00 – 17:00 

 

MARK THER

První pozoruhodné experimenty s videem lze u Marka Thera vysledovat někdy v roce 1998. V jednom z prvních videí s názvem „4:05“ také poprvé tematizoval svůj obdiv k operní divě Marii Callas. Jeho fascinace touto postavou byla později často různě vykládána, např. Zuzana Štefková ji interpretuje jako hru „dráždivé mnohoznačnosti vztahů mezi genderem, pohlavní identitou a sexualitou, přičemž funkčnost této sebe-inscenace je založena na paradoxním vztahu mezi jednotlivými komponenty identity“. Ther sám je k těmto rozborům rezervovanější, využití životních vzorů (kromě Callas se v jeho videích objevují také Audrey Hepburn nebo Andy Warhol) chápe v duchu své „narace životního záznamu“ prostřednictvím média videa jako nedílnou součást žité reality. Přesto může fakt, že se ve všech případech jedná zároveň o gay ikony, volně odkazovat zpět k vlastní identitě toho, jenž si tyto vzory vybral. Callas se objevuje ještě ve videích What gave me America (1999), absolventském videu My pleasure (2003) nebo M. C. a A. H. (2001). Vrcholná videa již otevřeně tematizující homosexualitu byla videa Hanes (2007) a I Will Get You Out and Chop You in the Midair(2007).

V roce 2008 se začal věnovat odlišným tématům – odsunu Němců, sudetoněmecké kultuře, nacistickým oficiálním složkám, které prezentoval buď jako fetišizaci praktik v říšských strukturách (Was für Material!, 2007) nebo v zachycení neobvykle emocionálně hutných, zcela konkrétních životních momentů, které představovaly daleko šířeji sdílené životní osudy dané historickou realitou (Pflaumen, 2011). Důležitou reflexí Therovy tvorby bylo v roce 2008 předčasné uzavření jeho výstavy v GHMP na Staroměstské radnici z důvodu „homosexuální a nazi propagandy“, jak uvedla kurátorka Olga Malá. V roce 2011 Ther získal za své video Das wandernde Sternlein (2011), které vyprávělo smyšlený příběh zmizení dětí ve třicátých letech v příhraničí, Cenu Jindřicha Chalupeckého. Video šokovalo naturální estetikou – nepřímo zobrazovalo pedofilní akt, ale též obsahovalo řadu symbolických odkazů a metafor. Video bylo porotou oceněno především proto, že „krása a horor, stejně jako mysterium a racionálno, jsou v Therově díle představeny v komplementárních kategoriích, které nevylučují jedna druhou.“ Video vyvolalo i negativní reakce, na galerii DOX bylo pro šíření dětské pornografie podáno trestní oznámení.   

V současnosti připravuje další videa, blížící se stopáži celovečerních filmů, s jejichž vnější zkratkovitou formou experimentoval již ve svých krátkých videích dříve (žádnému např. nechyběly velkofilmové titulky, které často byly stejně dlouhé jako video samotné). Dál se tak snaží o „uchopení nějakého konkrétního příběhu komplexně, vytvoření jakéhosi záznamu života […], ale tak, aby byl pro diváka jasný a pochopitelný“.

Autor anotace: Ladislav Zikmund-Lender

Foto: archiv autora

 


Naši partneři

 

 

 

Doporučujeme