Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

16.5.2012 - 1.6.2012

Výstava “Španělské filmy v československém filmovém plakátu“ na festivalu české kultury v Granadě

České centrum zve na výstavu “Španělské filmy v československém filmovém plakátu”, která se uskuteční v rámci festivalu české kultury na Univerzitě v Granadě. Výstavu představí osobně její kurátor Pavel Rajčan. Festival organizuje České centrum ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity v Granadě a koná se na různých místech v Granadě od 14. března do začátku června 2012.

Československý filmový plakát je velmi výrazným fenoménem v celoevropském měřítku moderních dějin výtvarného umění.

Zatímco v jiných zemích, včetně zemí západní Evropy, byly filmové plakáty tvořeny tradičními výrazovými prostředky (fotografie hlavních představitelů, velký nadpis, ilustrativní, popisná kresba apod.)  v Československu se po dobu celých třiceti let (1959-1989) věnovali přední grafici a výtvarníci tvorbě autorských výtvarných plakátů, při jejichž vzniku se nebáli experimentovat a pracovat s moderními výrazovými a výtvarnými prostředky.

Československý filmový plakát tak od raných šedesátých let promlouval k veřejnosti naprosto svébytným výtvarným jazykem. Autoři používali koláže, fotomontáže, vytrhávání, asambláže. Inspirovali se informelem, pop artem a moderní fotografií. Invenčním způsobem používali typografii v názvech plakátů, k čemuž přispíval fakt, že plakáty byly „ruční prací“ (vznikali bez používání počítače). Na kolážové plakáty výtvarníci lepili a vrstvili přes sebe písma a obrázky z vystřižených knih, časopisů anatomických atlasů a map. Do práce na filmových plakátech přenášeli své zkušenosti z knižní grafiky a ilustrací knih, kterým se rovněž  aktivně věnovali. To vše stálo za vznikem té specifické tváře a podobě československých filmových plakátů.

Pro mnoho výtvarníků byla práce na filmových plakátech jediným zdrojem obživy.

Neexistoval trh s uměním, vystavovat bylo obtížné a tak se pro ně stal filmový plakát jedinou možností prezentace jejich výtvarných  prací na veřejnosti .

Výtvarníci nebyli svazováni žádnými požadavky jak má plakát vypadat a byli do značné míry při tvorbě plakátových návrhů svobodni.

Ze strany zadavatele výroby plakátu, monopolní  Ústřední půjčovny filmů nebyly žádné  přesné požadavky jak má plakát vypadat. Na plakátech nemusel být uveden producent filmu, umístěna žádná loga ba ani fotografie a jména herců.

Výtvarník zpravidla udělal tři variantní návrhy plakátu které předložil.  Schvalování plakátů samozřejmě podléhalo komisi (jako vše v komunistickém režimu). V ní byl kromě ideového zástupce státu, který plnil funkci cenzora, i zástupce výtvarníků a provozovatelů kin. Zásahy cenzora do podoby plakátu, především v uvolněných šedesátých letech (ve kterých vznikly nejhodnotnější návrhy) nebyly nikterak výrazné a zástupce grafiků v komisi takřka vždy dokázal svého autora „podržet“ a návrh plakátu prosadit.

V sedmdesátých a osmdesátých letech byla situace samozřejmě složitější, nicméně cenzor zasahoval výhradě pouze do „ideového“ rámce plakátu (na plakátu se nesměli například objevit vlajky západních států a lebky ) nikoli již do výtvarného vyznění plakátu.

Výtvarníci tak, až na tato drobná omezení, měli zcela volnou ruku jak plakát bude vypadat. Začasto tak tedy vznikali výrazné grafické listy srovnatelné s volnou tvorbou autorů. Filmové plakáty tolik nepodobné těm které se tiskly po celé Evropě.

 Tak vznikl onen vskutku ve světě ojedinělý výtvarný fenomén, kterému říkáme československý filmový plakát.


 

Místo konání:
La Corrala de Santiago, C/ Santiago, 5. Granada y Facultad de Filosofía y Letras Universidad de Granada, Campus Universitario de Cartuja. Granada
Datum:

Od: 16.5.2012
Do: 1.6.2012

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala