Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

16.4.2008 0:00 - 0:00

FamuFilmFest - Den třetí

V pořadu posledního dne FFF je zařazen workshop režiséra, kameramana, střihače a pedagoga MIroslava Janka. Bude promítnut jeho film - Hamsa, já jsem - a několik snímků studentů FAMU.

Program FFF - 16.4.

18:00 - 24:00 s přestávkami

Workshop Miroslava Janka: prezentace FAMU, způsobu výuky a tvorby filmů. Úvod a následná debata k dokumentárním filmům studentů z Jankovy tvůrčí dílny. Projekce Hamsa, já jsem s debatou o filmu a o filmové tvorbě režiséra, kameramana a střihače Miroslava Janka.

Under Underground (rež: Viera Čakányová)

Katedra dokumentární tvorby, cvičení 1. ročníku, 18 min

Dokumentární film o vztahu podzemí a nadzemí, o významu a metamorfózách pojmu underground. Film o lidech, kteří nebyli a jiných, kteří jsou.

 

Hledání nového střihu (rež: Hana Valentová)

Katedra dokumentární tvorby, cvičení 3. ročníku, 22 min

Tři mladé ženy dostanou od režisérky svatební  šaty, kameru Bolex a krátkou instruktáž, jak s ní pracovat. Úkolem těchto tří žen je přemýšlet o roli, kterou svatební šaty hrají v jejich životech, zaznamenat svá pozorování a myšlenky do deníku a vše natočit. Finální forma je kombinací těchto záběrů, situací a momentů natočených samotnou režisérkou.

 

Teorie (rež: Janek Palát)

Katedra dokumentární tvorby, cvičení 3. ročníku, 25 min

Trojcestný hrací plán. Sleduj starého motýla.

 

Paměť krajiny (rež: Petr Záruba)

Katedra dokumentární tvorby, cvičení 3. ročníku, 16 min

Pohled na proměny krajiny poznamenané povrchovou těžbou uhlí. Můžeme opravdu vymazat paměť krajiny?

 

Světlík (rež: Adam Ol´ha)

Katedra dokumentární tvorby, cvičení 3. ročníku, 3 min

Portrét staré studentské koleje před generální rekonstrukcí. Světlík jako plíce obytného domu. Místo, kde spala česká Nová vlna. Jeden z mých nedávných domovů.

 

Martin – Lisabon (rež: Adam Ol´ha)

Katedra dokumentární tvorby, cvičení 4. ročníku, 20 min

Na pozadí krátkých vjemů zaznamenaných černobílou 8mm kamerou se prolínají dva příběhy partnerských ztroskotání: režisér se rozchází s přítelkyní a po dlouholetém manželství opouští rodinu jeho otec. Krajina vzdáleného Portugalska je místem rodinné terapie, kde se matka vrací k důvodům nedorozumění, zatímco její syn kamerou těkavě zachycuje město a moře jako emocionální realitu poukazující k nejednoznačnosti skutečnosti. Prostupující se obrazy jsou pozadím kontemplace nad láskou, kdy se sám film stává jejím sebereflektujícím vědomím.

 

Posun (rež: Šimon Špidla)

Katedra střihové skladby, cvičení 2. ročníku, 10 min

Čas uvnitř a vně jedoucího vlaku.

 

Ahoj, Babu! (rež: Jan Foukal)

Katedra dokumentární tvorby, cvičení 4. ročníku, 26 min

"Dokud natáčíš, seš živej!" Dokumentární film Ahoj Babu je první sondou do neprobádané oblasti videoterapie. Zatímco malování je běžným terapeutickým prostředkem, jak nenásilnou formou exponovat vnitřní svět, s kamerou zatím v psychiatrické léčbě nikdo nepočítá. Pacientovi P. byla na pět dní zapůjčena kamera. Dosud neměl s natáčením žádnou zkušenost. Film ukazuje den po dni jeho přístup ke kameře a reflexi vlastního záznamu, který si promítá ve společenské místnosti za přítomnosti lékařského personálu. Ke konci experimentu je na projekci materiálu přizvána odborná veřejnost, aby rozhodla o významu videokamery při léčbě lidské psyché.

 

Hamsa, já jsem (rež. Miroslav Janek)

Být nevidomým je handicap. Být talentovaným hudebníkem je dar. Člověk s takto komplikovanou životní "výbavou" je srážen neměnností svého postižení i povznášen bohatstvím nadání. Režisér mezinárodně úspěšného dokumentu "Nespatřené" Miroslav Janek bude v tomto filmu opět bez sentimentu a lacině vyvolaných senzací ukazovat význam hudby pro nevidomou mládež z konzervatoře a přidružené ladičské školy Jana Deyla. Film Hamsa, já jsem (1998) je intimním dialogem s několika výraznými nevidomými osobnostmi, studenty. V rámci těchto setkání se Janek pokusil proniknout hlouběji do jejich vztahu k hudbě a soužití s ní. Tím vlastně do jejich osudů, psychiky a nejprivátnějšího světa. Privátním světem se rozumí především jejich životní příběhy, osudy, pocity, myšlenky, vztahy, touhy...tedy jejich lidské zázemí. To rozhodně není černobílé sladkobolné, a je v něm mnohem více vtipu, odvahy, schopností a dovedností než je v obecném povědomí. Pronikat do těchto složitých vazeb se dařilo co nejotevřenějším rozhovorem. Verbálním ale i hudebním, při němž promlouvá druhé, často zajímavější já. Film dokumentuje i zájmy a činnosti svých hrdinů, při nichž své postižení překonávají, podléhají mu nebo s ním prostě existují. Většina z hrdinů filmu právě prožívá jakési zlomové období, kdy si uvědomuje nezbytnost osamostatnění se od všestranné péče a bezpečí, poskytovaných dosud školou, internátem, rodinou. Dozrávají v dospělé, profesionálně vybavené osobnosti a chtějí alespoň částečně obstát i mimo ghetto podobně postižených. Tedy dokázat žít rovnocenně s vidoucími.  

 

 

 

 

 

 

Místo konání:

Rakovski 100
1000 Sofia
Bulharsko

Datum:

16.4.2008 0:00 - 0:00

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala