Jakube, řekněte nám něco více o sobě o svém hudebním působení v Kalifornii. Jak to jde dohromady a co se Vám podařilo?

Do USA jsem poprvé přišel k magisterskému studiu na Georgetownské univerzitě, poté jsem pokračoval v doktorátu v Kalifornii. Během studií jsem vždy vyhledával příležitosti se nadále věnovat hudbě, kterou jsem studoval od malička – už ve třech letech jsem rodičům ohlásil, že chci hrát na housle. Trvalo mi dva roky je přesvědčit, ale od pěti jsem již chodil do hudebky – naučil jsem se tak noty dřív, než jsem uměl číst. V Česku jsem hrál například s Opavským studentským orchestrem pod vedením Naďy Hanouskové a s Filharmonií mladých Praha pod vedením Ladislava Ciglera. Během studia v Praze jsem získal cenu, díky které jsem mohl vystoupit s Pražskou komorní filharmonií jako sólista – hrál jsem Dvořákův Mazurek. V Los Angeles nyní hraji s několika ansámbly a rád vystupuji s klavíristkou Christine d’Arc Taylor, která má za sebou velmi úspěšnou kariéru v RAND Corporation, kde jsem sám pracoval na doktorátu. Kromě domácích recitálů spolu vystupujeme i pro místní komunitu, například v domovech pro seniory. Hudba je pro mne opravdu jen radost, o to víc jsem si považoval příležitostí vystupovat se sólisty jako je cellista Robert deMaine a houslistka Anne Akiko Meyers, nebo vystoupit v proslulé Walt Disney Concert Hall. Snažím se hrát co nejvíce, přeci jen mi to prsty dají vědět, když si udělám pár dní pauzu.

Jak vznikla letošní vánoční nahrávka?

Tento rok je z pochopitelných důvodů velmi odlišný a samotnému se mi nepoštěstí navštívit rodinu v Česku. Proto jsem chtěl nahrát několik koled, které by mi samotnému připoměly českou vánoční atmosféru, a zároveň je sdílet s rodinou a přáteli na druhém konci světa. Jsem velmi rád, že jsem nahrávku mohl uskutečnit v místním katolickém kostele u Sv. Moniky ve spolupráci s klavíristkou Christine d’Arc Taylor, se kterou vystupuji již šestým rokem. Christine je jedním z nejlaskavějších lidí, které znám, a jsem velmi vděčný za její čas a ochotu program nahrát! 
Editace zvuku a videa měli na starost Sam Homsieh, Martin Jaakola, Kurt Vanzo, Jeffrey Bonilla a Em Šolarová, kterým také moc děkuji.

Jaká je předvánoční hudební atmosféra v Kalifornii, jak se muzikantům, jako by daří překonávat tuto nelehkou dobu?

Pro muzikanty to je opravdu náročný rok – na rozdíl od Česka se sem koncerty ani na chvíli nevrátily, takže je prakticky celý rok odepsaný. Přesto mnozí hledají kreativní řešení – koneckonců náš komorní orchestr připravil sérií digitálních koncertů, já sám jsem před nedávnem nahrál jednu skladbu pro krátký digitální recitál a s kvartetem hrajeme pro sousedy ze zahrady – ale plnohodnotná náhrada to bohužel není.

Stalo se něco, během tohoto roku, co bylo pro Vás inspirativní a co si zapamatujete, když se řekne rok 2020 v pozitivním slova smyslu?

Kromě většího obdivu nad těmi, kteří naši společnost udržují i v době pandemie – zdravotními sestrami, lékaři, prodavači a dalšími – jsem sám získal nové zkušnosti skrze několik charitativních iniciativ a měl možnost potkat lidi, kteří žijí na okraji společnosti v USA i zahraničí. To mi připomnělo, za co mohu být ve svém životě vděčný, a že i malá pomoc, například ve formě jednoho jídla či návštěvy opuštěného člověka, mají ohromnou hodnotu.

Jste také vědec, na čem teď pracujete a jak Covid ovlivnil Vaši profesní kariéru?

Tento rok byl profesně opravdu velmi různorodý – začal jsem například pracovat na dvou projektech pro americkou vládu, které se věnují analýze dopadů pandemie a různých opatření na společnost. Doufám, že lidé ve veřejném prostoru budou víc naslouchat odborníkům – vidíme, že americké státy a mnohé země, které tak činí, jsou na tom relativně lépe. Také jsem přešel plně na distanční práci – to je myslím první ochutnávka toho, jak flexibilním se pracovní trh může stát v dalších letech: nejlepší talent budou firmy moci zaměstnat i na dálku, a důraz na kvalitu života, kulturu a zdravý životní styl podle mne poroste.

Můžete prosím, ke své nahrávce, za kterou mnohokrát děkujeme, přidat tady Vaše přání ke svátkům a novému roku?

Všem čtenářům a posluchačům přeji mnoho radosti a zdraví v novém roce. Ten přinese bezpochyby mnoho pozitivních změn a všem nám přeji, abychom si těch dobrých zpráv vážili!

Jakub Hlávka je výzkumným profesorem v oblasti ekonomie zdravotnictví a managementu na Univerzitě Jižní Kalifornie, nejstarší soukromé univerzitě v Kalifornii. Odborně se zabývá ekonomickými rozměry stárnutí, inovací v oblasti biotechnologií, a spoluprací soukromého a veřejného sektoru napříč různými odvětvími.
Jeho výzkum v současnosti podporují Národní ústav pro zdraví (NIH), Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS). Od svých pěti let hraje na housle – nejdříve jako student v rodném Slezku, poté jako člen orchestrů v Opavě, Praze, Washingtonu D.C. a nyní v Los Angeles.
V současnosti působí jako koncertní mistr Santa Monica Symphony a take jako člen umělecké rady Vicente Chamber Orchestra. Vystupuje rovněž s vlastním kvartetem (Westside String Quartet) a ve spolupráci s klavirístkou Christine d’Arc Taylor. Přestože se hudbě věnují pouze ve volném čase, rádi pravidelně vystupují na recitálech pro přátele a místní komunitu.