1919 | Narozen 7. srpna v Praze             

1925 – 1930 | Obecná škola Na Smetánce

1930 – 1938 | Reálné gymnázium ve Slovenské ulici

1933 | Začíná fotografovat

1935 | Začíná své fotografie publikovat v časopisech

1938 | Nastupuje na architekturu na ČVUT a současně navštěvuje kurz architektury na Francouzském institutu Ernsta Denise, kde získává stipendium do Paříže k architektu Perretovi.

1939 | První samostatná výstava. Odjíždí z okupovaného Československa do Francie, nastupuje na stáž a vzápětí vstupuje do čs. zahraniční armády.

1940 | Po kapitulaci Francie přesun do Velké Británie na základnu RAF v Duxfordu. Přidělení k pozemnímu personálu 312. čs. stíhací perutě.

1941 | Výstava o našem letectvu v bitvě o Británii v Londýně, kterou osobně zahájil exilový prezident Edvard Beneš.

1942 | U 312. perutě natáčí šestnáctimilimetrový film Operations calling. Od listopadu přeložen na Inspektorát čs. letectva v Londýně.

1945 | Fotografuje boje Čs. obrněné brigády u Dunkerque. 4. dubna v katedrále a na úřadě v Lille oddán s Paulette Bosch. 15. srpna návrat do osvobozené vlasti v hodnosti nadporučíka, vyznamenán Čs. válečným křížem a dalšími čtrnácti československými, anglickými a francouzskými vyznamenáními. Zůstává vojákem a nastupuje do fotooddělení generálního štábu.

1946 | Koncem roku se rozhodl k demobilizaci. Fotografuje na živnostenský list. Stěžejními tématy jeho tvorby jsou krajina a Praha, celkový záběr je však mnohem širší.

1948 | V únoru mu vychází první kniha Peruť 312, která však po komunistickém převratu končí ve stoupě. Pracuje na volné noze, publikuje v čs. i zahraničních časopisech, vydává knihy, svými fotografiemi ilustračně přispívá do mnoha knih s válečným obsahem, pragensií, knih o sportu, o horách a dalších, vystavuje v Československu i v zahraničí.

1958 | Zlatá medaile na Světové výstavě v Bruselu

1989 | Konečně může vystavovat a publikovat i své válečné fotografie

1997 | Povýšen do hodnosti plukovníka letectva v.v.

2007 | Vyznamenán prezidentem ČR Medailí za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění

2009 | 14. listopadu v Praze umírá

Radio Prague International

článek k stému výročí narození Ladislava Sitenského

Tomáš Lom

Tomáš Lom (rozený Löwenstein) je válečný veterán 2. sv. války, bývalý radiotelegrafista a palubní střelec 311. československé peruti RAF. Narodil se 1. 8. 1924 do pražské židovské rodiny známého očního lékaře A. Löwensteina. Těsně před vypuknutím druhé světové války ho jeho otec jako čtrnáctiletého chlapce poslal do Anglie, aby ho ochránil před důsledky nacistické rasové perzekuce. Jakmile však bylo Tomovi osmnáct let, přihlásil se v Londýně do československé armády a v prosinci 1944 se konečně dostal k RAF, kde působil v 311. československé peruti u pobřežní hlídky a potom u 111. operační výcvikové jednotku v Nassau. Hned po válce se vrátil do Československa a odešel z armády. Vystudoval matematicko-fyzikání fakultu a věnoval se celý život vědě a výzkumu vakuové techniky.

V současné době je v důchodu ale spolu s Hanou Bergmannovou Klímovou jezdí do škol na besedy s dětmi, na různé kulturní a letecké akce, kde všude pan Lom odpovídá lidem na jejich dotazy ohledně svého působení v RAF.

Hana Bergmannová Klímová

Narodila se 24. 8. 1963 v rodině přeživších holocaust. Otec Ivan Klíma je uznávaný český spisovatel. Jeho dílo je přeložené do více než 30 jazyků. Matka Helena je psychoterapeutka, zakladatelka centra Raffael, které se zabývá především pomocí lidem stiženým traumatem holocoustu.

Hana je vystudovaná výtvarnice malířka a ilustrátorka, ale před dvěma lety se rozhodla napsat knihu pro děti a mládež “Dobrodružství pana Wellingtona” - o klucích letadlech a letcích RAF. Svou knihu rovněž ilustrovala a vydala. Tato kniha je svého druhu ojedinělá a byla veřejností i literární kritikou přijata velmi pozitivně. Hana se díky své knize seznámila s Tomášem Lomem (rozeným Löwensteinem), který jako židovské dítě musel v roce 1939 uprchnout před nacismem do Anglie, kde později bojoval jako letec v československé peruti RAF.

Poslední rok jezdí Hana s Tomášem (96 let) do škol, knihoven a kulturních domů a pořádají besedy a čtení z knihy, kterou Hana napsala. 

S Tomášem tráví každý den, pomohla mu najít novou chuť do života a udělali spolu kus práce pro zachování paměti národa.

Dobrodružství pana Wellingtona je příběh o britském bombardéru Vickers Wellington, který od druhé světové války sídlí v nejmenovaném aeroklubu v Čechách. Vzpomíná na československé letce, kteří stejně jako on za války sloužili u 311. československé bombardovací perutě RAF. Jeho vyprávění s napětím naslouchají ostatní letadla v hangáru.  Dva desetiletí kluci, Tonda a Eda, synové pilotů aeroklubu mají v panu Wellingtonovi svou skrýš „bunkr“. Jednoho dne si hrají s Morseovým přístrojem pana Wellingtona. A ten jim náhle začne odpovídat. Hned jim svěří důležitý úkol: vypátrat ztracené československé letce z jeho poslední osádky. Vzápětí se rozvíjí dobrodružství plné tajemství a pohádkových zázraků…

Čtenáři se tak seznamují s osudy československých letců jak za války, tak po válce, kdy byli tito stateční muži komunistickým režimem pronásledováni. V knize se tak prolíná  nedávná československá historie se světem fantazie. Téma československých letců u RAF je v dětské literatuře zcela ojedinělé, a možná i proto je kniha oblíbená u malých čtenářů, jejich rodičů i literární kritiky.

©Ilustrace Hana Bergmannová Klímová