Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

1.5.2019 - 31.5.2019

Tvůrčí pobyt Martina Mahdala v Kyjevě

České centrum Kyjev ve spolupráci s Divadelním ústavem organizuje v Kyjevě první rezidenční pobyt pro novináře, reportéry, publicisty a spisovatele z České republiky. Výběrová komise vybrala publicistu, scénáristu a režiséra Martina Mahdala.


Martin MAHDAL 

  • 1981 - FAMU, obor scenaristika a dramaturgie (student) 
  • 1975-1980, 1986-1991 Filmove studio Barrandov (asistent rezie, II. reziser, dramaturg) 
  • jako dramaturg Filmoveho studia Barrandov – vytvoril 10 filmu. 
  • 1985 – 1990, autorsky spolupracoval s Cs. rozhlasem (mj. cykly Lotysske pohadky, Z historie americke kinematografie, rozhlasove drama Horici domov). 
  • 1987 – Cairo University (Egypt), semestr prednasek o evropske kinematografii pro zahranicni studenty (prednasejici) 
  • 1988 – VGIK Moskva, semestr prednasek o dramaturgii a scenaristice pro zahranicni studenty (prednasejici) 
  • 1990 – 1997, reklamni agentura (Litva, Lotyssko, Belorusko, Ukrajina), (majitel, scenare a rezie reklamnich spotu), kabelova televize (spolumajitel) 
  • 1997 – 2001, vedouci redaktor mimoradnych priloh MF Dnes (cca 1200 clanku) 
  • 1995 – az do soucasnosti – dokumentarni filmy, (scenarista a reziser) cca 180 filmu. 



PREHLED TVORBY: 

VYNATEK Z ENCYKLOPEDIE – „CESKY FILM, REZISERI DOKUMENTARISTE“ 

…zacinal jako asistent rezie Oldricha Lipskeho na filmech „Marecku podejte mi pero,“ „Adela jeste nevecerela“ a „At ziji duchove“. 
…pozdeji pracoval jako II. reziser na filmech: Nocni jezdci, r.Martin Holly; Pasacek z doliny, r. F. Vlacil; Pohadka o Malickovi, r. Gunars Piesis – (koprodukce s Lotyssem) 

Jako dramaturg Filmoveho studia Barrandov pracoval na 10 filmech: (mj. Antonyho sance, r. V. Olmer, 1986; Dum pro dva, r. M. Zabransky, 1988; Slunce, seno a par facek, r. Zdenek Troska, 1989; Vyzily Boudnik, r. V. Kristek, 1990). 

…. V televizni dokumentarni tvorbe se dominantne zameruje na socialni a duchovni tematiku. Idealni prostor nalezl v cyklech Svetci a svedci a Cesty viry. Vedle portretu pro prvni (Svaty Augustin, Svaty Martin Toursky, Svaty Frantisek Salesky, Svata Barbora, Josef Zverina, Poustevnik Ivan) vyuzil pro druhy rozmanitost stylu a zanru a nahledl svet viry a vericich z ruznych perspektiv. Jednim ze zpusobu vyjadreni se ke stavu sveta je volba vyrazne duchovni osobnosti, napr. advent ocima basnika Aloise Volkmana (Znovuzrozeni), dejiny nasi zeme v pohledu teologa Oto Madra (Slovo o teto dobe), svet nevidomych skrze praci Pavla Wienera (Timsel znamena muzes) ci zamysleni dekana chramu sv. Mikulase v Ceskych Budejovicich o ceste cloveka zivotem (Duha Adolfa Pintire). 

….. Dalsi uhel pohledu tvori komplexnejsi prunik do duchovniho ci institucionalniho fenomenu, jako jsou Velikonoce v Mezinarodnim centru duchovni obnovy v Hejnici (Pravda o zazracich v mestecku Hejnice), schopnost cirkevnich predstavitelu ekonomicky obstat a udrzet ci rozmnozit majetek cirkve (Podnikatele v kolarku), ci rytiri Lazariani (Rytiri zeleneho krize - priblizil i tema hospicu a prava na dustojne umirani. V tomto filmu zachytil i unikatni ritual zvoleni velmistra Charles-Philippe d'Orleans, uzivajiciho titul vevody z Anjou, a pasovani na rytire nekolika ceskych clenu radu. 

Treti metoda, s geografickym odstupem, znamenala patrani po duchovni sile nasich krajanu ve svete: dvou Kanadanu – lekare Rudolfa Rodena (Zivot ve vypujcenem case, – film byl promitan na festivalech v Montrealu a v Cannes) a vyznamneho zahradniho architekta M. Havlina (Rajska zahrada Milana Havlina), ktereho v 50. letech dokonce odsoudili k trestu smrti; nebo jezuity Ludvika Armbrustera, jenz stravil 50 let zivota v Japonsku (Navrat ze zeme vychazejiciho slunce). Etnograficky vyznamny je snimek (Obdarovani) o zpusobech slaveni Vanoc u nasich krajanu na Ukrajine, potomku pobelohorskych exulantu konkretne v obcich Bohemka a Veselinovka. 
Mimo cykly ho zajimaji vylozene socialni otazky. Mezi soliternimi filmy vynika Zavrit az zcerna… (serie Ta nase povaha ceska), ktery ocima deti, ktere maji moznost navstivit veznici, analyzuje, co se izolaci v cloveku zmeni, a apeluje na soudy, aby udelovaly spise alternativni tresty. Dalsi snimky se zabyvaji vztahem zamestnavatele a zamestnance jako silnejsiho a slabsiho (Pravo na mzdu, serie Zbojnici) nebo necekanym neporozumenim mezi moravskymi narecimi (Zmateni jazyku). 
K zatim nejvetsim projektum patril autorsky cyklus Nepohodlni (13 dilu) o osobnostech nepohodlnych ruznym politickym rezimum (mj. Jan Amos Komensky, Taras Sevcenko (jediny film o tomto vyznamnem ukrajinskem tvurci, ktery byl v CT prezentovan), Jack London, Jakub Deml, Karel VI. Schwarzenberg, Miloslav Svandrlik) a spoluucast v pohadkove ladenem mystifikacne-vyzkumnem cyklu J. Stetiny Putovani za ceskymi certy), kde ze 21 dilu jich napsal a reziroval 11. 
Kdyz J. Stetina vstoupil do politiky, natocil o nem casosberny film (Senator), jakousi reality show o boji moralne vyzbrojeneho a pevneho valecneho zpravodaje s nerovnosti politiky i se sebou samym. 
(konec vynatku z Encyklopedie) 

Vybrane tituly z dalsi tvorby: 

  • Cyklus Neznami hrdinove (4 filmy) 
  • Osmidilny autorsky cyklus: Jeden spolecny svet (o tom, jak muzeme pomahat lidem s ruznymi postizenimi – hluchoslepi, nevidomi, deti po mozkove mrtvici, neslysici, vozickari atd.) 
  • Mariam – film o armenske mensine zijici v Praze 
  •  Ekonomie dobra a zla – dokumentarni film inspirovany stejnojmennou knihou vyznamneho ekonoma Tomase Sedlacka. 
  • Vecny smutek genocidy (2015) – film o genocide armenskeho lidu, ale nejen o genocide, ale hlavne o sile naroda, ktery se diky dodrzovani svych tradic a kultury a diky duchovni sile dokazal znovu postavit na svoje vlastni nohy. 
  • Sedm hvezd nad Nahornim Karabachem (2018) – film o tom, jak se zije lidem ve state, ktery nikdo na svete neuznal. 

 

Místo konání:

Ivana Fedorova 12
01030 Kyjev
Ukrajina

Datum:

Od: 1.5.2019
Do: 31.5.2019

Organizátor:

České centrum je spoluorganizátor akce


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala