Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Otto Wichterle

Otto Wichterle (1913 - 1998)

Ještě než profesor Wichterle došel skutečného uznání, musel prokázat nebývalou vytrvalost, optimismus a invenci. Poprvé byla jeho kariéra vážně otřesena 17. listopadem 1939 - zavření vysokých škol znamenalo i zrušení jeho asistentského postu. Díky talentu mu však okamžitě nabídli místo ve výzkumném institutu  Baťovy zlínské fabriky. Tam mladý vědec dokázal připravit látku, na jejímž základě se svými spolupracovníky vyvinul českou obdobu Nylonu do takového stadia, že po skončení války bylo možné tato vlákna začít vyrábět (Silon). Otto Wichterle ale nebyl dostatečně horlivý ve sdílení svých objevů s protektorátními elitami, takže celý vývoj probíhal v utajení, pouze v malém provozu a byl úspěšně maskován dalšími směry intenzivního chemického výzkumu pro firmu. Koncem roku 1942 došlo na Zlínsku k prozrazení konspirativní činnosti a prof. Wichterle byl čtyři měsíce vězněn a vyslýchán gestapem. Šťastně vyvázl zejména díky již tehdejšímu věhlasu mezi zahraničními vědci. Hned po válce se vrhl do reorganizace akademických kapacit a pokračoval i ve své nejmilejší činnosti, výuce studentů na pražském ČVUT a z něj odštěpené Vysoké škole chemicko-technologické. Své místo byl nucen opustit po politické čistce v padesátém osmém roce, avšak přímo z ÚV KSČ dostal vzápětí nabídku založit, vybudovat a vést ústav pro makromolekulární chemii, jako součást tehdejší akademie věd.

Problematikou hydrogelových materiálů se prof. Wichterle zabýval spolu s Dr. Drahoslavem Límem již v polovině padesátých let ještě na VŠCHT. První prototyp kontaktních čoček z těchto materiálů laboratorně připravil a samozřejmě ihned vyzkoušel na svém oku v roce 1957. V roce 1959 prokázal, že měkké kontaktní čočky dokáží spolehlivě korigovat refrakční vadu a ve srovnání s dosavadními tvrdými čočkami poskytují svému nositeli daleko vyšší pohodlí. K vynálezu nové výrobní metody, odstředivého lití kontaktních čoček, však nakonec nedošlo v laboratoři, ale přímo u Wichterlů doma. Ze synovy stavebnice Merkur a dynama z bicyklu sestavil horlivý badatel na Štědrý den 1961 první výrobní zařízení - „čočkostroj“, které konečně vyřešilo problém pravidelného formování hydrofilního gelu. Ještě 27. prosince 1961 podal profesor Wichterle přihlášku vynálezu, která se stala jedním z jeho nedůležitějších patentů. Do svého vývoje hydrogelových kontaktních čoček profesor zapojil i manželku a během pár měsíců spolu - stále „v kuchyni“ - vyrobili několik tisíc čoček. Odměnou jim za to bylo celých 330 dolarů - zákonné jedno promile ze zisku prodeje patentu americké firmě, který zrealizoval československý stát. O sedm let později přišel Wichterle kvůli podpisu manifestu Dva tisíce slov o místo v Ústavu makromolekulární chemie, který řídil. Wichterleho tamější spolupracovník, ing. Jiří Michálek, k tomu říká: „Otto Wichterle vedl celoživotní boj s lidskou hloupostí. Věda však pro něj byla neustále vzrušující a zábavná, proto to nikdy nevzdával.“ Prof. Wichterle až do sametové revoluce patentoval a publikoval. Počátkem devadesátých let se mu za jeho mimořádný přínos vědě dostalo zaslouženého ocenění. Byl demokraticky zvolen a později prezidentem Havlem jmenován předsedou Československé Akademie věd, prvním v postkomunistickém režimu. Přestože ve svých Vzpomínkách svou tehdejší roli bagatelizuje, neúnavně se spolupodílel na přípravě nových zákonných úprav týkajících se Akademie a vědy vůbec.

Hodnocení: 4.1 Hodnoceno: 16x Průměr: 4.13

Ohodnotit: 1 2 3 4 5
(5 = nejlepší, 1 = nejhorší)


Prof. Otto Wichterle Prof. Otto Wichterle
zdroj: Masarykův ústav a archív AV ČR, v.v.i.
jeden z prvních čočkostrojů
zdroj: Národní technické muzeum Praha

 

 

Organizátoři

 

 

Partneři

 

 

 

 

 logo CzechTourism